Naleznete zde kompletní informace o naší škole, rozvrhy hodin, plán akcí školy, fotogalerii, ukázky prací našich žáků, aktuality, kontaktní údaje atd.

Klasifikační řád

ŠKOLNÍ ŘÁD

příloha I.

 

Klasifikační řád

 

 

 

Spisový znak:

Skartační znak: V

Vypracoval: Mgr. Blanka Pilátová, ředitelka školy

Pedagogická rada projednala dne: 14. 12. 2016

Školská rada schválila dne: 14. 12. 2016

Změny:

 


T.G.Masaryk:"Každá lidská bytost má absolutní hodnotu, protože je neopakovatelná."

Významným rysem hodnocení je posilování kladného vztahu žáků k vlastnímu vzdělávání, oceňování jejich pozitivních projevů, respektování přirozených rozdílů ve způsobu učení podněcování a podporování individuálních možností rozvoje žáků.


1.         Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání

1.1 Hodnocení žáka je součástí výchovně vzdělávacího procesu a jeho řízení.

1.2 Jednou z forem hodnocení žáka je klasifikace, její výsledky se vyjadřují stanovenou stupnicí.

1.3 Při hodnocení žáka klasifikací jsou výsledky vzdělávání žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu.

1.4 Předmětem klasifikace je také chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou. Chování neovlivňuje klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech.

1.5 Ve výchovně vzdělávacím procesu se uskutečňuje klasifikace průběžná a souhrnná. Průběžná klasifikace se uplatňuje při hodnocení dílčích výsledků a projevů žáka. Souhrnná klasifikace se uskutečňuje na konci prvního a druhého pololetí.

1.6 Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm, slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy po projednání v pedagogické radě a se souhlasem školské rady.

1.7 U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.

1.8 Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.

1.9 Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání a v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce.

1.10 Za první pololetí vydává škola žákovi výpis z vysvědčení, za druhé pololetí vysvědčení.


2          Zásady klasifikace

2.1 Základem klasifikace je tzv. kladná klasifikace, tj. hodnotí se to, čeho žák již dosáhl. Klasifikace není cílem výchovně vzdělávacího procesu.

2.2 Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Přihlíží se ke snaživosti a pečlivosti žáka, k jeho individuálním schopnostem a zájmům.

2.3 Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce objektivně, uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt, umožní žákovi opravu nepříznivé průběžné klasifikace. Zásady pedagogického taktu:

a)      učitel neklasifikuje žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden,

b)      účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí,

c)      učitel klasifikuje jen probrané učivo, zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není přípustné,

d)     před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva.

2.4 Klasifikační stupeň stanoví učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, stanoví výsledný klasifikační stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě.

2.5 Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech, apod.) vyučující respektuje známky žáka, které škole sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn, žák se znovu nepřezkušuje.

2.6  Výsledná známka za klasifikační období musí odpovídat známkám, které žák získal a které byly sděleny rodičům. Stupeň klasifikace není aritmetickým průměrem klasifikace za příslušné období.

2.7 Zákonní zástupci žáka jsou o prospěchu žáka informování třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů:

a)      na 1. stupni průběžně prostřednictvím žákovské knížky, v 1. a 2. ročníku prostřednictvím notýsku a pracovních sešitů,

b)      před koncem každého čtvrtletí a pololetí (klasifikační období),

c)      případně kdykoliv na požádání zákonných zástupců žáka,

d)     na 2. stupni mají rodiče i žáci nastaven přístup do databáze Bakaláři.

2.8 V případě mimořádného zhoršení prospěchu žáka informuje učitel zákonné zástupce žáka bezprostředně a prokazatelným způsobem. Případy zaostávání žáků v učení se projednají
v pedagogické radě.

2.9 Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem, s výjimkou předmětů výchovného zaměření a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.

2.10 Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po ukončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit žáka ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.

2.11 Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.

2.12 Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.

2.13 V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení žáka týká hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitel školy, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad, dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáka stanovených podle § 30 odst. 2 zákona školského zákona. V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitel školy nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní; nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení žádosti.

2.14 Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.

2.15 Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval. Ředitel školy může povolit žákovi na žádost jeho zákonného zástupce a na základě doporučujícího vyjádření odborného lékaře opakování ročníku z vážných zdravotních důvodů, a to bez ohledu na to, zda žák na daném stupni již opakoval ročník

3.         Získávání podkladů a postup při hodnocení a klasifikaci

3.1       Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami a formami:

a)      soustavným diagnostickým pozorováním žáka,

b)      sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování,

c)      různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové) a analýzou různých činností žáka,

d)     konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby s dalšími odborníky (PPP),

e)      rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka.

3.2 Žák 3. až 9. ročníku základní školy musí mít z každého předmětu, alespoň dvě známky za každé pololetí, z toho nejméně jednu za ústní zkoušení. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Není přípustné ústně zkoušet žáky koncem klasifikačního období z látky celého tohoto období. Výjimku tvoří vědomosti nutné k zvládnutí zkoušené látky. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa.

3.3 Učitel oznamuje a zdůvodňuje žákovi výsledek každé klasifikace, poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Při hodnocení využívá i sebehodnocení žáka. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 7 dnů. Učitel sděluje rodičům žáka všechny známky, brané v úvahu při celkové klasifikaci, prostřednictvím zápisu do žákovské knížky, současně se sdělováním známek žákovi.

3.4 Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nehromadily v určitých obdobích.

3.5 O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem. Ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do třídní knihy. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.

3.6 Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné apod.). V případě dlouhodobé nepřítomnosti či rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.

3.7 Souhrnnou klasifikaci zapisují vyučující do katalogového listu žáka. Třídní učitel odpovídá za to, že do katalogového listu jsou zapsány všechny známky z jednotlivých předmětů, udělená výchovná opatření, pochvaly a hodnocení chování žáka.

3.8 Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30. října dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům, na požádání ve škole také zákonným zástupcům.

3.9 Informace jsou rodičům předávány převážně při osobním jednání na třídních schůzkách nebo při konzultačních hodinách, na které jsou rodiče písemně zváni. Rodičům, kteří se nemohli dostavit ve školou určeném termínu, poskytnou vyučující možnost individuální konzultace. Údaje o klasifikaci a hodnocení chování žáka jsou sdělovány pouze zástupcům žáka, nikoli veřejně.

3.10 Třídní učitelé, případně výchovný poradce, jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mohou ovlivnit způsob získávání podkladů, hodnocení a klasifikace žáka. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů nebo výchovného poradce na pedagogické radě.

4.         Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků

4.1 Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků, posiluje sebeúctu a sebevědomí žáků. Do procesu vzdělávání je zařazováno průběžně všemi vyučujícími, způsobem přiměřeným věku žáků.

4.2 Sebehodnocení žáka má doplňovat a rozšiřovat evaluační procesy, více aktivizovat a motivovat žáka.

4.3 Chyba je přirozená součást a důležitý prostředek procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, umožní žákům, aby některé práce sami opravovali. Hodnocení žákova výkonu musí být doprovázeno analýzou žákových chyb.

4.4 Při školní práci vedeme žáka, aby komentoval a hodnotil svoje výkony a výsledky. Při sebehodnocení se žák snaží popsat:

-          co se mu daří,

-          co mu ještě nejde,

-          jaké má rezervy,

-          jak bude pokračovat dál.

5. Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace

5.1 Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se klasifikují na vysvědčení stupni prospěchu:

1 - výborný,

2 - chvalitebný,

3 - dobrý,

4 - dostatečný,

5 - nedostatečný,

N - nehodnocen/a,

U - uvolněn/a.

5.2 Žáci prvních ročníků jsou během 1. čtvrtletí hodnoceni pouze motivujícími razítky, od 2. čtvrtletí i stupni prospěchu dle klasifikačního řádu.

5.3 Pro potřeby klasifikace se předměty dělí na:

a)      předměty s převahou teoretického zaměření,

b)      předměty s převahou praktických činností,

c)      předměty výchovného a uměleckého zaměření.

5.4 Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci, učitel posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu.


5.5       Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření

Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika.

Při klasifikaci výsledků se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí

a)      ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů,

b)      kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti,

c)      schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí,

d)     kvalita myšlení, především žákova logika, samostatnost a tvořivost,

e)      aktivita v přístupu k činnostem, kvalita výsledků činností,

f)       přesnost, výstižnost a jazyková správnost ústního a písemného projevu,

g)      osvojení účinných metod samostatného studia.


5.6       Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření

Převahu praktické činnosti mají pracovní činnosti, praktika, základy techniky, domácí nauky.

Při klasifikaci v předmětech uvedených v s převahou praktického zaměření v souladu
s požadavky učebních osnov se hodnotí

a)      vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem,

b)      osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce,

c)      využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech,

d)     aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa, kvalita výsledků činností,

e)      organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti,

f)       dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí,

g)      hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci,

h)      obsluha a údržba laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel.


5.7       Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření

Převahu výchovného zaměření mají: výtvarná výchova, hudební výchova a zpěv, tělesná a sportovní výchova.

Žák zařazený do zvláštní tělesné výchovy se při částečném uvolnění nebo úlevách doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu.

Při klasifikaci v předmětech s převahou výchovného zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí

a)      stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu,

b)      kvalita projevu dle individuálních schopností,

c)      osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace,

d)     aktivita v přístupu k činnostem, kvalita výsledků činností,

e)      estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu,

f)       v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná tělesná zdatnost, výkonnost a snaha o její zvyšování, ochrana vlastního zdraví i druhých.

5.8 Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace:

Prospěch

Slovní hodnocení

Ovládnutí učiva

1 - výborný

ovládá bezpečně

2 - chvalitebný

ovládá

3 - dobrý

v podstatě ovládá

4 - dostatečný

ovládá se značnými mezerami

5 - nedostatečný

neovládá

Myšlení

1 - výborný

je pohotový, samostatný, dobře chápe souvislosti

2 - chvalitebný

uvažuje celkem samostatně

3 - dobrý

je méně samostatný v myšlení

4 - dostatečný

je nesamostatný v myšlení, potřebuje nápovědu

5 - nedostatečný

odpovídá nesprávně i na návodné otázky

Vyjadřování

1 - výborný

je výstižné a poměrně přesné

2 - chvalitebný

je celkem výstižné

3 - dobrý

myšlenky nevyjadřuje dost přesně

4 - dostatečný

myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi

5 - nedostatečný

nedokáže se samostatně vyjádřit, i na návodné otázky odpovídá nesprávně

Celková aplikace vědomostí

1 - výborný

spolehlivě a uvědoměle užívá vědomostí a dovedností, pracuje samostatně, přesně a s jistotou

2 - chvalitebný

dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se jen menších chyb

3 - dobrý

řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíže a odstraňuje chyby

4 - dostatečný

dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává

5 - nedostatečný

praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí

Aktivita, zájem o učení

1 - výborný

je aktivní, učí se svědomitě a se zájmem

2 - chvalitebný

učí se svědomitě

3 - dobrý

k učení a práci nepotřebuje větších podnětů

4 - dostatečný

má malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty

5 - nedostatečný

pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné

 

5.9       Zásady pro hodnocení chování

Škola hodnotí a klasifikuje žáky za jejich chování ve škole i při akcích organizovaných školou, které jsou součástí školního vyučování.

Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel slušného chování a dodržování ustanovení školního řádu během klasifikačního období.

Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka. K uděleným opatřením pro posílení kázně žáka se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná.

Zákonní zástupci žáka jsou o chování žáka informování třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů:

a)      průběžně prostřednictvím žákovské knížky,

b)      před koncem každého čtvrtletí,

c)      okamžitě, při mimořádném porušení školního řádu.

Při hrubém porušení školního řádu je neprodleně svolána výchovná komise se zákonnými zástupci žáka.

Klasifikace chování se vždy uzavírá k příslušnému pololetí. Nedostatky v chování žáků se projednávají v pedagogické radě, která také schvaluje návrh třídního učitele na sníženou klasifikaci chování.

Chování žáka je na vysvědčení klasifikováno stupni:

1 - velmi dobré,

2 - uspokojivé,

3 - neuspokojivé.

5.10     Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování:

Stupeň 1 (velmi dobré)

Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

Stupeň 2 (uspokojivé)

Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními školního řádu. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo školního řádu; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.

Stupeň 3 (neuspokojivé)

Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se i přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.


5.11     Výchovná opatření

Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a opatření k posílení kázně.

Pochvalu nebo jiné ocenění může žákovi udělit třídní učitel, učitel odborných předmětů nebo ředitel školy, a to zpravidla formou zápisu do žákovské knížky nebo na zvláštním formuláři školy, výjimečně v doložce na vysvědčení. Pochvala nebo jiné ocenění se zaznamenávají do katalogového listu žáka.

Opatření k posílení kázně žáků se ukládá za závažné nebo opakované provinění proti školnímu řádu. Podle závažnosti provinění se ukládá některé z těchto opatření:

a)      napomenutí třídního učitele - NTU

b)      důtka třídního učitele - DTU

c)      důtka ředitele školy - DŘŠ

Třídní učitel může žákovi podle závažnosti provinění udělit napomenutí nebo důtku, ředitel školy uděluje důtku po projednání v pedagogické radě. Za jeden přestupek se uděluje žákovi pouze jedno opatření k posílení kázně. Jedná - li se o závažný kázeňský přestupek, nemusí být dodržena postupná škála kázeňských opatření. Ředitel školy nebo třídní učitel oznámí důvody udělení výchovného opatření písemně prokazatelným způsobem zástupci žáka. Opatření se zaznamenává do katalogového listu žáka, nezaznamenává se na vysvědčení.

5.12     Návrh výchovných opatření

1.         Napomenutí třídního učitele (zápis do ŽK a KL)

a) opakované pozdní příchody do vyučovací hodiny

b) zapomínání pomůcek, sešitů, učebnic, DÚ, ŽK

c) opakované nepřezouvání se

d) narušování vyučovací hodiny (pokřikování, zapnutý mobil, používání mobilu)

e) hrubé chování ke spolužákovi, používání vulgárních výrazů

f) zapírání žákovské knížky

g) neukázněné chování o přestávkách ve třídě a v prostorách školy

h) vyhazování odpadků z oken

2.         Důtka třídního učitele (zápis do ŽK a KL)

a) časté opakování přestupků z odst. 8.2.1

b) ztráta žákovské knížky

c) prokazatelné lhaní a překrucování informací

d) agresivní chování ke spolužákům

e) vulgární výrazy před pedagogickými pracovníky a zaměstnanci školy

f) nevhodný způsob jednání s pedagogickými pracovníky a se zaměstnanci školy

g) opakovaný podvod při testech a písemkách

h) úmyslné poškozování věcí spolužáků a zařízení školy

3.         Důtka ředitele školy (projednává pedagogická rada, rodičům se zasílá poštou)

a) časté opakování přestupků z odst. 8.2.2 (po jednání výchovné komise)

b) ponižování a fyzické napadání spolužáků, šikanování

c) vulgární a drzé chování k pedagogickým pracovníkům a zaměstnancům školy

d) podvod v ŽK (přepisování známek, falšování podpisu rodičů)

e) kouření ve škole nebo na školní akci

f) přinášení pyrotechniky do školy nebo na školní akci

g) vandalismus v prostorách školy

h) drobné krádeže (např. ve školním bufetu)

i) záškoláctví do 10 neomluvených hodin

4.         Individuální výchovný program

V případě neúčinnosti výchovných opatření na problémové chování žáka, může být,
v součinnosti s Pedagogicko psychologickou poradnou, školním poradenským pracovištěm
a zákonnými zástupci žákovi zaveden individuální výchovný program.


6.         Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách


6.1       Komisionální zkouška

Komisionální zkoušku koná žák v těchto případech:

a)      má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí,

b)      při konání opravné zkoušky,

c)      při plnění povinné školní docházky formou individuální výuky.

6.2 Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad. Komise je tříčlenná a tvoří ji:

a)     předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy,

b)      zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,

c)      přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

6.3 Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním, vyjádří se slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.

6.4 O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Za řádné vyplnění protokolu odpovídá předseda komise, protokol podepíší všichni členové komise.

6.5 Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka přezkoušet ze závažných důvodů ve stanoveném termínu, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.

6.6 Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem.

6.7 Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.

6.8 Třídní učitel zapíše do třídního výkazu poznámku o vykonaných zkouškách, doplní celkový prospěch a vydá žákovi vysvědčení s datem poslední zkoušky.


6.9       Opravná zkouška

Opravné zkoušky konají

a) žáci, kteří mají nejvýše dvě nedostatečné z povinných předmětů a zároveň dosud neopakovali ročník na daném stupni základní školy,

b) žáci devátého ročníku, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů.

Žáci nekonají opravné zkoušky, jestliže neprospěli z předmětu s výchovným zaměřením.

6.10 Opravné zkoušky se konají nejpozději do 31. srpna příslušného školního roku. Termín opravných zkoušek a konzultací žáků s příslušnými pedagogickými pracovníky stanoví ředitel školy na červnové pedagogické radě. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.

6.11 Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.

6.12 Žákovi, který konal opravnou zkoušku, se na vysvědčení uvede datum poslední opravné zkoušky v daném pololetí.


7.         Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Žákem se speciálními vzdělávacími potřebami je jedinec se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním.

7.1 Při hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění. Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků, uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků ve vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje postižení žáka a volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů.

7.2 Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel formy a druhy zkoušení odpovídající schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Kontrolní práce a diktáty píší tito žáci po předchozí přípravě. Pokud je to nutné, nebude dítě s vývojovou poruchou vystavováno úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům.

7.3 Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při hodnocení se doporučuje užívat různých forem hodnocení, např. bodové ohodnocení, hodnocení s uvedením počtu chyb apod.

7.4 Při způsobu hodnocení a klasifikaci žáků pedagogičtí pracovníci zvýrazňují motivační složku hodnocení, hodnotí jevy, které žák zvládl. Klasifikace je provázena slovním hodnocením, tj. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat.

7.5 Způsob hodnocení žáka projedná třídní učitel s výchovným poradcem, rodiči žáka a s ostatními vyučujícími.

7.6 Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka.

7.7 Při částečném osvobození z tělesné výchovy nebo při úlevách doporučených lékařem se žák klasifikuje s přihlédnutím ke druhu a stupni postižení a k jeho celkovému zdravotnímu stavu.

8.         Hodnocení celkového prospěchu žáka

8.1 Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:

a)      prospěl/a s vyznamenáním, není-li v žádném povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm horším než "chvalitebný", průměr z povinných předmětů nemá horší než 1, 5 a jeho chování je velmi dobré;

b)      prospěl/a, není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen při celkové klasifikaci stupněm "nedostatečný";

c)      neprospěl/a, je-li v některém povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm "nedostatečný",

d)     nehodnocen/a, není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí,


9.      Závěrečná ustanovení

Ustanovení klasifikačního řádu vychází ze zákonných norem, jeho dodržování je závazné pro všechny zaměstnance, s kterými škola uzavře pracovní poměr. Každý ze  jmenovaných může navrhnout jeho změny a úpravy, které budou projednány pedagogickou a školskou radou. Změny musí být schváleny většinou zúčastněných.

Tento klasifikační řád ruší platnost předcházející směrnice a vstupuje v platnost dne:

V Praze dne 7. 12. 2016


Mgr. Blanka Pilátová

ředitelka školy


Copyright © 2009-2018 Základní škola Písnická v Praze 12
Developed by Kinet